Skip to main content

"Profesionální příprava území je pro kvalitu výsledného řešení klíčová."

Říká v rozhovoru pro PDS prof. Michal Kohout, vedoucí ateliéru Kohout – Tichý na Fakultě architektury ČVUT. Studenti tohoto ateliéru spolupracovali v akademickém roce 2021/2022 s kolegy z ateliérů Juha – Tuček a Stempel – Beneš na urbanisticko-architektonickému řešení území Palmovka, jehož budoucí rozvoj má PDS na starosti. Oboustranně oceňovaná spolupráce přinesla kromě zajímavých studií jednotlivých staveb a veřejných prostranství i fyzický model Palmovky úctyhodných rozměrů, který krátce po svém dokončení zavítal na mezinárodní realitní veletrh MIPIM 2022 v Cannes a který je nyní k vidění v kancelářích PDS v centru Prahy.

Pane profesore, jaký přínos má pro vás a vaše studenty spolupráce s PDS?
Bez nadsázky velký, protože jsme měli mimořádnou příležitost se komplexně věnovat rozsáhlému a současně pro Prahu nesmírně významnému území. V našem školním ateliéru spolupracujeme s řadou municipalit, kterým pomáháme s formováním jejich rozvojových plánů. Jedinečností lokality na Palmovce byla mj. profesionální příprava zadání ze strany PDS. To je potřeba ocenit, protože s tím se bohužel v praxi setkáváme zcela ojediněle. Obcím schází institucionální kapacita i zkušenosti s tzv. land-developmentem, a tak až příliš často přenechávají rozvoj území soukromým investorům: neumí ho především v podrobnějších fázích aktivně plánovat a uskutečňovat.
PDS měla naopak od počátku jasnou představu, kam chce více jak desetihektarové území směřovat. Podrobná regulace byla doplněna o analytické údaje z historie území, technické parametry, ekonomické a tržní analýzy včetně popisu cílových skupin, které budou nemovitosti investovat či využívat. V něčem to připomíná aktivní přístup prvorepublikových samospráv, které rovněž uskutečňovaly výstavbu rozsáhlých čtvrtí, kde dokázaly zapojit soukromé investice, a přitom uskutečňovat i vzorovou formou veřejné stavební záměry. Podle mého názoru – architekta i obyvatele Prahy, resp. daňového poplatníka – je jenom dobře, že Praha po vzoru starších domácích modelů i měst ze zemí s rozvinutou tržních ekonomikou založila vlastní organizaci, která se profesionálně věnuje projektovému řízení rozvoje městských pozemků. Doufám, že ji v tomto směru budou následovat i další česká města.

Jak hodnotíte území Palmovky z hlediska územního rozvoje hl. m. Prahy?
Palmovka je jedno z klíčových území v širším centru města. Díky tomu, že se nachází na pražské ose nazývané tzv. severní diametr, má řadu předností. Jde o dopravně dobře napojené území, blízko je Vltava a Rokytka jako přirozené přírodní osy. Lokalita má potenciál stát se subcentrem severovýchodního segmentu města. Možná to může být pro někoho dnes jen obtížně představitelné, ale na fyzickém modelu nové multifunkční a multisociální čtvrti, který naši studenti zpracovali, je tento potenciál opravdu nepřehlédnutelný. Pokud se vše podaří, může mít Palmovka za několik málo let stejnou gravitační sílu, jakou má dnes Anděl a budoucí Smíchov City pro jihozápadní segment Prahy. Rozdíl je v tom, že redevelopment smíchovských brownfieldů je tažený soukromými investory, na Palmovce přebírá plánovací iniciativu město.

Jak spolupráce s PDS probíhala a co jste nejvíc oceňovali?
Jak jsem již zmínil, na začátku jsme dostali zastavovací studii s regulativy a rámcové zadání pro městské bytové stavby – Manuál výstavby bytů PDS. To bylo odrazovým můstkem úvah o podrobnějším zadání jednotlivých budov a veřejných prostranství. Studenti měli možnost se zástupci PDS – jak panem ředitelem Urbánkem, tak projektovými manažery – projekt částečně konzultovat. Jde o více jak desetihektarové území, kde by měla vzniknout formou udržitelné zástavby z velké části financované městem nová městská lokalita s velkoryse pojatými veřejnými prostranstvími seskupenými okolo městského parku. Vedle bydlení zde mají vzniknout i pracovní příležitosti – administrativa, služby a občanská vybavenost v podobě základní školy, mateřské školy, knihovny s kulturním centrem a řada dalších aktivit. Systém práce se přiblížil kýženému modelu, kdy jednotliví stavebníci a jejich architekti postupně tvůrčím způsobem naplňují a zpřesňují původní vizi danou regulačním plánem.

Model Palmovka je opravdu velký. Jak dlouho jste na něm pracovali?
Pracovalo na něm 45 studentů ze tří školních ateliérů půl roku. Navrženo bylo bezmála 60 různých staveb ve 12 stavebních blocích. Větší stavební bloky měly svého koordinátora, který navrhoval společné prostory, tj. podobu vnitrobloků, sekundární prostupy, podzemní parking a současně slaďoval řešení jednotlivých projektů. Pozornost byla věnována i veřejným prostranstvím včetně ulic, náměstí, parků, promenády, alejí. Finální model pentagonu na Palmovce měří zhruba 2 x 3 m.

Budete spolupracovat i na dalších projektech?
Ano. Jsme s panem ředitelem Urbánkem předběžně dohodnutí, že budeme zpracovávat další rozvojové území Nové Dvory. Studenti tak budou mít opět jedinečnou příležitosti modelovat koordinovaný rozvoj území naplňující soudobé principy udržitelného rozvoje, kompaktního města krátkých vzdáleností i rozmanité a polyfunkční zástavby s promyšleným konceptem městské zeleně. Budou si moci ověřit, jaké výhody a přidanou hodnotu přináší koordinovaný rozvoj kvalitě území v podobě krásných a čitelných veřejných prostranství, sladěných veřejných i soukromých investic, dostupných služeb i občanské vybavenosti. Současně uvidí, jak taková koordinace probíhá a že vyžaduje vedle dobré přípravy a znalostí i nemálo dobré vůle a schopnosti vzájemné komunikace. Jsem proto rád, že jsme se na tom s PDS na další spolupráci shodli a těším se ní.

Markéta Miková

Prof. Michal Kohout
doc. David Tichý